O turnaji

Každoročně oddíl TJ Sokol Blovice pořádá tradiční futsalový Memoriál Jaromíra Milforta, Čestmíra Balvína a Josefa Diviše, pořádaného na počest tří významných postav Blovického fotbalu let nedávno minulých.

 Historie tohoto turnaje sahá ovšem ještě mnohem dále, protože předchůdcem tohoto turnaje byl turnaj pořádaný Big Beerem na škvárovém hřišti v sokolovně (jestli si dobře pamatuji asi od roku 1997), kterého se pravidelně účastnilo 8 účastníků. Nicméně v roce 2000 se V.Skřivan domluvil na převzetí termínu s prezidentem Big Beeru K.Červenkou s přáním udělat na jižním plzeňsku určitý protipól již zaběhnutému turnaji pořádaném tehdy v Letinech. 

Na dobové fotografii Čestmír Balvín v horní řadě pátý zleva, Jaromír Milfort ve spodní řadě druhý zleva 

Jaromír Milfort

Narodil se v Blovicích a k fotbalu ho přivedl jeho otec Alois, který místní žáky trénoval. Celý život hrál za Blovice, od žáků až po muže, s výjimkou let na vojně, kde ale s fotbalem také nepřestal. Za Blovice odehrál za svoji kariéru přes čtyři sta utkání, ať již v útoku, nebo později na pozici stopera. Během nich nastřílel více než sto gólů. Mezi největší úspěchy patřil postup dorostu do Krajského přeboru dorostu v roce 1963, semifinále Západočeského poháru v roce 1974 a také historický postup družstva mužů do tehdejšího Krajského přeboru. V roce 1973 , kdy ještě aktivně hrál za muže, začal spolu s bratrem Jiřím trénovat blovické žáky, z nichž někteří dodnes hájí barvy Sokola Blovice na hřišti.

Byl nejen úspěšný fotbalista, ale také výborný atlet, spolu se svým bratrem reprezentovali Československo v bulharské Sofii v mezinárodním atletickém čtyřboji. Byl zkrátka sportovec každým coulem. Dlouhou dobu vykonával i funkcionářské pozice ve výboru Sokola. Své sportovní nadšení předal nejen svému synovi (ten reprezentoval ČR na Letních olympijských hrách neslyšících), ale také své vnučce a 3 vnukům, kteří pokračují v jeho sportovních stopách. 

Čestmír Balvín

Blovický fotbal v 90. letech je spjat především s jednou postavou -Čestmír Balvín. V oddílu působil nejen jako trenér, ale též jako funkcionář, který měl velikou zásluhu na zajištění chodu oddílu i na úspěšných sezónách ,,A“ mužstva na hřišti.

Byl u toho také, kdy začalo jedno nejúspěšnějších období v druhé polovině devadesátých let blovické kopané.  V sezoně 1995/1996 zahájil úspěšnou sérii a dokázal svůj tým během tří let dostat z I.B třídy, přes I.A třídu do oblastního přeboru. V oblastním přeboru poté působil pět let. Na lavičce Blovic dokázal svými úspěchy vydržet až do sezóny 2001/2002, kromě sezóny 2000/2001, kdy musel opustit lavičku, kvůli zdravotním důvodům. Ve svém účinkování v Blovickém fotbalu dokázal sestavit tým pouze z blovických odchovanců, a s nimi pracovat tak, že většina hráčů hrála na divizní úrovni. To obdivovaly nejen okolní týmy s kterými se utkali. Díky tomu se někteří hráči vykopali a našli uplatnění i ve vyšších soutěží jak u nás tak i v zahraničí.

Josef Diviš

První fotbalové zkušenosti získal od pana Tumpacha na zhůřském hřišti (louce). V Blovicích začal s fotbalem v 17 letech za dorostenecký tým. Po vojně v roce 1972 hrál za Dynamo ZČE Plzeň divizi a poté se vrátil zpět do Blovic. Z Blovic přestoupil na 3 roky do Neuraz aby se opět mohl vrátit zpět do Blovic kde už trénoval Čeněk Balvín. Pod vedením pana Balvína hrál s Blovicemi krajský přebor. Mezi jeho úspěchy patří vítězství poháru zemědělských družstev. Ve svých 45 letech skončil na hřišti a přesunul se na střídačku, vedl mužstva Blovic a Žinkov. V roce 1998 byl vyhodnocen jako nejlepší trenér okresu Plzeň-jih. Byl všestranný sportovec ale ze všeho nejvíc miloval fotbal a přátele kolem něj.